Jan Amos Komenský by měl radost ... aspoň myslím. Z toho, jakým způsobem jsme si u nás ve třídě připomenuli výročí jeho narození.
Krásně načasováno, v hodinách vlastivědy si právě povídáme o smutné části naší historie, době pobělohorské, o Komenském, který musel opustit svoji milovanou vlast a zbytek života dožil v cizině.
Zmínila jsem se před dětmi, že na tento den nabízím svým žákům výměnu „rolí“. Někdo z nich může učit, ze mě se stane naopak zase žák. Hned se toho chytili a výsledkem byly toho dne tři hodiny odučené dětmi.
Překvapili, přípravy i s pracovními listy si udělali sami, v českém jazyce došlo i na tradiční rozbor věty připravené na tabuli (samozřejmě tématicky zaměřené). Vyučování zvládli výborně, hodně sil je stálo usměrňování žáků, kteří výuku svými spolužáky brali jako legraci. Do žákovských knížek vkládali lístky se zprávami rodičům, pochvalnými za ochotu a práci a napomínajícími za nevhodné chování.
Vyučování nám všem rychle uběhlo, i do jídelny odváděly děti „paní učitelky“. Jenom jít v řadě přednostně, jako učitelé, to už nemohly.
Všichni zúčastnění dostali pochvalu do žákovské knížky, patří jim pochvala za odvahu stoupnout si před třídu a vyzkoušet si ne vždy lehkou „roli“ učitele.
Mgr. Marcela Vrubelová, třídní učitelka 5. A